Intimnosti s Lenkou & Vladimírem (151)

Špičku penisu s předkožkou shrnutou poněkud dopředu přiložíme těsně k ústí pochvy. Zlehka zatlačíme a penis vklouzne do pochvy po vlastní kůži. Kůže se sveze dozadu, žalud se odkryje a penis je v pochvě.

Pohled skrz bublinky

Muž se obrátí na gynekologa, jehož další odbornou specializací je sexuologie, a postěžuje si na sexuální potíže v manželství.

Mužův problém je vcelku obvyklý, z odborného hlediska banální. Když se před osmi lety seznámil se svou nynější manželkou, její intimní místa zvlhla už při pouhém líbání. Dnes manželčina intimní místa nezvlhnou ani ve chvílích vrcholné rozkoše.

Manželčina intimní místa docela jistě nezvlhnou ani ve chvílích jeho (mužovy) vrcholné rozkoše. Ale to je detail, který odborníka nezajímá. Odborník má pohotově při ruce prefabrikovanou odpověď.

Přední sexuolog filosoficky zobecní, že dámské zvlhnutí je biologickou obdobou pánského ztopoření penisu. Nicméně opomene doplnit, že obdobou pánského ztopoření není jen dámské zvlhnutí, nýbrž početné další související dámské reakce.

Sexuolog spatřuje přírodní nespravedlnost v tom, že zatímco nedostatek dámského zvlhnutí lze snadno napravit užitím jakéhokoliv lubrikačního prostředku, poruchy mužské potence představují jeden z nejzávažnějších sexuologických problémů.

Tím je v podstatě celá odpověď na mužovy manželské sexuální potíže vyčerpána. Následují doplňující poznámky, že lubrikační gely představují dnes rozšířený obchodní artikl, že je možné si vybírat podle vůní a chutí, že nejlepší jsou vodorozpustná želé.

Na závěr nechybí vtipná poznámka, že lidem spořivým poslouží jako lubrikant (klouzek) lidské sliny, dostupné úplně zdarma. Prý nejen při práci s rýčem na zahradě, ale též v posteli při souloži je vhodné pořádně si plivnout do dlaní.

Divíme se, jak může takto povrchně, nezodpovědně a kontraproduktivně (proti řešení problému) odpovědět odborník, titulky novin označovaný za předního sexuologa?

A navíc muž, prvotní kvalifikací gynekolog, od nějž bychom očekávali, že bude zodpovědně hájit zájmy žen. Vždyť pohlavní orgány a sexuální funkce žen jsou jeho odborností, ačkoliv pro něj nemusejí znamenat měřítko hodnot.

Ne každý odborník je šťastně zakotven ve svém oboru, aby viděl svět skrze svou odbornost jako příkladný prodavač, o němž zpívají Miroslav Paleček a Michael Janík: Jsem jenom prodavačem limonád a skrze bublinky se na svět dívám...!

Jestliže ženě při pohlavním styku, resp. před pohlavním stykem nevlhne pochva, pak tento stav nelze napravit lubrikačním prostředkem, byť v nejvyšší cenové relaci.

A je smutné, že tento způsob řešení představuje oficiální myšlenkový prefabrikát soudobé medicíny, resp. terapeutický prefabrikát moderní sexuologie. Prefabrikát šířený informačními cévami společenského organismu do všech světových stran.

Panuje divné pnutí. Na jedné straně experimentálně ověřené poznatky pohlavního lékařství. Na druhé straně povrchně zaměřený obchod s nejrůznějšími pitomostmi, jež mají údajně řešit sexuální problémy.

Jak výše napsáno, obdobou mužského ztopoření není pouhé zvlhnutí pochvy. Stěny pochvy se nejen zvlhčí, ale též dramaticky změní krevní prostoupení neboli prokrvení. Stěny vagíny se zbarví do nachova (purpurova, šarlatova), tj. do sytě červena s nádechem do fialova.

Vnitřní dvě třetiny pochvy se rozšíří a prodlouží. Sliznice pochvy se stane pevnější a pružnější. V hloubce pánve se zdvihne děloha a odtáhne děložní hrdlo od pochvy.

Brána vagíny se rozevře, stydké pysky se rozestoupí, takže dovnitř pochvy lze nahlédnout. Přitom velké stydké pysky se rozevřou a malé stydké pysky se vyšpulí směrem ven.

Poštěváček se zvětší a prodlouží. A nesmíme zapomenout, že větší jeho část je skryta uvnitř ženského těla. Vnější poštěváček je jen příslovečnou špičkou ledovce, v našem případě spíše malým ohýnkem nad jícnem sopky.

Domnívá se snad přední sexuolog, že zmíněné biologické procesy lze navodit nátěrem lubrikačního mazadla? Nebo snad, že stačí, aby si muž plivl do dlaní, natřel penis slinou, a tím že se mlčící ženské pohlaví změní v pohlaví zpívající?

Nikoliv, žádný sexuolog není tak hloupý, aby věřil nesmyslům. Problém je jinde. Konzumní sexualita jakožto výsledek sexuologické revoluce, jež se udála ve 20. stol., prostě a jednoduše preferuje mužský stříkací cíl. Vše ostatní je vedlejší a zbytné.

V zorném poli moderní sexuologie jsou suché pochvy překážkami, jež brání mužům v pohodlných pohlavních stycích. Jakmile je problém tímto způsobem zformulován, pak je lubrikační řešení na dosah ruky.

Lubrikační řešení suchých pochev je řešením invazivním a nefyziologickým (nepřirozeným). Hodí se tak nanejvýš pro muže, konzumenty prostituce, již za pohlavní styky platí a jimž pramálo záleží na tom, zda ženy, v jejichž vagínách masturbují, jsou podnícené či sexuálně mimo provoz.

Lenka Volmová

Medicinalizace sexuality

Abychom pochopili nesmyslnost lubrikačního řešení, představme si člověka, jenž trpí nechutenstvím. Lžíce s jídlem se zastavuje před branou úst. Člověk cítí, že jeho trávicí energie je obrácená.

Nevtahuje potravu dolů, což bývá provázeno prožitky chuti a radosti, nýbrž trávicí energie vystupuje vzhůru. Cokoliv chce člověk pozřít, to je od úst odpuzováno.

Když se přinutí vzít sousto do úst a žvýkat, nemá v ústech sliny, potrava se mu zdá bez chuti, nejraději by ji vyplivl.

Představme si léčení srovnatelné s lubrikačním řešením. Jíst se musí, potrava musí do žaludku stůj co stůj. Proto každé sousto lubrikujeme neboli zapíjíme sladkým nápojem.

Všichni také znají dnes již zakázané krmení hus, do nichž se násilím cpaly výživné šišky. Šišky se lubrikovaly ve vodě, poté strkaly husám do krků a stahováním mezi palci a ukazováky po dlouhých husích krcích posouvaly do volat.

Ale to už se dotýkáme samého pojetí moderního lékařství. Chybným, leč zavedeným je pojetí mechanické. Správným, přirozeným a k životu ohleduplným je pojetí zahradnické, které je ovšem modernímu lékařství cizí.

Lékař, jenž by se nechoval jako mechanik, ale jako zahradník, by nikdy neporadil milostné dvojici, aby problém ženské suchosti řešila lubrikačním mazadlem.

Lékař chovající se jako zahradník, by měl na mysli celý systém ženského a mužského těla. Poradil by takový zásah, proceduru či terapeutikum (léčivo), jež by nastolily žádoucí stav vlhkosti pochvy.

Lubrikační mazadla by předepisoval nanejvýš k mužským masturbacím, neboť mužské dlaně jak známo nevlhnou ani při nejvyšších stupních pohlavního rozčilení. A když vlhnou, pak nikdy ne tolik jako ženské pochvy.

Námitka, že všechno ostatní funguje normálně, že všechny ostatní projevy ženského rozohnění se dostavují, jen vlhkost chybí, je průhledným voluntarismem. Chtěním, jemuž je podřízen výklad skutečnosti. Přáním, které je otcem myšlenky.

Mnoho problémů by zmizelo ze světa, kdyby také moderní lékaři, jako tomu bylo ve staré Číně, brali mzdu jen v takových případech, kdy budou jejich pacienti zdraví. Jakmile by pacienti byli nemocní, lékaři by zůstali bez peněz.

Také slintání mužů do ženských pochev nemůžeme s klidným svědomím doporučit. Ačkoliv jsou zdravé pochvy z hlediska pronikání infekce velmi odolné, což je vzhledem k jejich sousedství s konečníky nezbytné, přesto existují rizika.

Moderní ženy už dávno nejsou zdravé. Jejich orgány zodpovědné za uzavírání pochev, ale též konečníků nebo úst už dávno nejsou silné. Hlavní roli v uzavírání dutin, ve smyslu tradiční čínské medicíny, hrají slezina a slinivka.

Zmíněné orgány zajišťují též další funkce, drží pohromadě krev, jež se tzv. neroztéká, cévy nepraskají, netvoří se modravé žilky atd. Lidé mající zmíněné orgány v pořádku, dýchají nosy, ústa zůstávají přirozeně zavřená, také ve spánku. Nevyskytují se výtoky z pochev, slintání z úst, hemoroidy atd.

Obranyschopnost pochev je značně oslabená. Jejich přirozená kyselost je nezřídka hudbou minulosti. Konsternující (úžasnou, ohromující) vůni nejednou střídá mírně odpudivý pach, dokonce při dokonalé hygieně.

Ještě hůř jsou na tom lidská ústa. Panuje přesvědčení, že ústa jsou čistší než pohlaví, ale není to pravda. Mužská ústa bývají větším a závažnějším zdrojem infekcí než ženské pochvy.

Proto by slinění penisů před souložemi mělo padat do úvahy jen u lidí relativně zdravých a bakteriálně sjednocených. Tím jsou míněny páry, jež spolu trvale a bez nemocí žijí, jejichž sliznice se dobře znají a pravidelně spojují.

V případě mimořádné sexuální aktivity, kdy si žena a muž chtějí dopřát pohlavní styk opřeni o popelnice v temném průjezdu starého domu, kde na přípravné práce není čas, nechť to není muž, kdo bude plivat na penis, ale žena.

A ještě jedno drobné poučení. Většina mužů, již nejsou obřezáni, dokáže i při erekcích, tj. při ztopořených penisech, shrnout předkožky poněkud dopředu.

Jak na to? Uchopit ztopořený penis asi uprostřed, posunout jeho volnou kůži dopředu, čímž předkožka poněkud zakryje žalud. Netřeba skrýt celý žalud, stačí jej alespoň zčásti přikrýt. Ale je-li kůže dost volná, shrneme ji dopředu co nejvíc.

Takto připravenou špičku penisu s předkožkou shrnutou poněkud dopředu přiložíme těsně k ústí pochvy. Prsty druhé ruky rozevřeme pysky. Zlehka zatlačíme a penis vklouzne do pochvy po vlastní kůži. Kůže se sveze dozadu, žalud se odkryje, a penis je v pochvě. Vzdor tomu, že pochva byla suchá jako dlaň.

V suché pochvě se muž musí pohybovat velmi opatrně. Nikdy nesmí hned hýkat a házet prdelí. Nesmí zapomenout, že žena stále není připravena. Jemné mužské pohyby musejí nejprve zvolna přivolat ženský oheň, přičemž vůbec není jisté, zda se to povede.

Také je možné se pohybů zcela vyvarovat. Není to postup k dennímu používání. Žena a muž jej mohou vyzkoušet v rámci zpestření pohlavního života. Příp. jej použít v mimořádných situacích, kdy nejde pouze o rozkoš, ale řekněme o rituální spojení.

Tím máme na mysli např. pohlavní styky v kostelech, ve zkušebních kabinkách obchodů s oděvy, ve vlacích, na veřejných parkovištích v automobilech, na rozhlednách či vyhlídkových věžích ap.

Nejedná se o spojení v rámci uvědomování rozkoše, nýbrž o rituální spojení v rámci ztotožnění s prostorem, event. z jiných důvodů.

Moderní konzumní sexualita je ve slepé uličce. Měla být osvobozena od maloměšťáckého pokrytectví a katolicismu, ale pod diktaturou fanatického konzumu se stala ještě nesvobodnější.

Velký s tím spojený problém představuje ztrátu její komunikační hodnoty. Neštěstím lidské sexuality se bezpochyby stala její medicinalizace.

Vladimír Volma